Ve hrách má rozlišení obrovský vliv. Jenže je problém v tom že hry 8 let stagnovaly kvůli konzol na kterých to jelo i jen 1024x768 ­(Alan Wake­). Pustit si Quake 3 na 1024x768 vs. 1920x1200 je prakticky bez rozdílu. A to protože detaily, textury, stíny... vše je děláno pro malé rozlišení.

Např.: Crysis Warhead je znatelně vidět rozdíl ve všech rozlišeních. Dovolím si říct že 2560x1600 je na tu hru akorát. Při tomto rozlišení byla ostře už vykreslena vegetace v popředí. Na 1920x1200 to není prostě ono.

Propagace 4K na konzolové hře Splinter Cell Blacklist naprosto není na místě. Ta hra má tak 1K textury­/stíny a detaily jsou vytvořené na rozlišení 720p.

Dnešní hry na UT3 enginu mají max. kolem 1K textury a stíny. Jsou zde výjímky že něco se ukazuje že je 2K ale není to ve zkutečnosti pravda. Prakticky žádná hra nemá více než 2K

Takové zapnutí 4K stínů v Crysis Warhead je hned patrně viditelné a vyžádá si to zhruba 2­-5FPS ­(ze 40FPS na 35­-38FPS­). Samozřejmě že to potom více ­"papá­" VRAM.

Subjektivně bych sestavil tabulku pro rozlišení a detaily.

1280x800 ­- 2K textury­/stíny ­(detaily­)
1920x1200 ­- 4K textury­/stíny ­(detaily­)
2560x1600 ­- 6K textury­/stíny ­(detaily­)
4K ­- 8K textury­/stíny ­(detaily­)

U filmu je téže rozdíl velký ale zase to je hodně náročné na rozpočet. Zde bych dodal že je náročnější pro diváka čist titulky u filmu který je ve vyšším rozlišení. Mozek je prostě více zatížen. ­(obdobně jako u 3D­).
Filmy bych rád radši viděl při vyšší snímkové frekvenci a to 60FPS. Některé moderní sice umí velice pěkně obraz vyhladit ale 60FPS je 60FPS

Může mi někdo informovanější říct proč LCDčka neuměj korektně zobrazit jiný než nativní roozlišení? Brblalové typu ­"budou malý písmenka­" by si tam prostě nastavili Full HD. Jako na CRTčku, tam šlo nastavit cokoliv bez rozmazání obrazu.

Dovolim si nesouhlasit s popisem uzivatelu. Na jednu stranu ano, je tu skupina lidi ­(prevazne bez zavazku­), ktera si poridi cool mobil, nicmene to neni hlavni procento populace. Ostatne znam osoby s drahym telefonem, kteri jezdi starym autem, ktere by v bazaru stalo mene nez ten mobil...

Nicmene mobil je bran opravdu neco jako soucast image. U notebooku jako u pracovniho nastroje to uz neplati. Vetsina uzivatelu si proste koupi obycejny notebook za 10­-12 tisic, bez ohledu na to, jak jsou ultrabooky cool..

A to same bude u monitoru. Lide kupuji to nejlevnejsi, co jim staci. Cast z nich si maximalne priplati 5 stovek za eIPS technologii, pokud se budou obtezovat projit nejake recenze na netu.
(takze ano, az bude 4k znamenat jen par stovek navic, tak proc ne...­)

O víkendu jsem hrál na veletrhu ForGames, Splinter Cell Blacklist a celou dobu jsem myslel,
že hraju na 2560x1440, až po tom, co jsem pochválil grafické zpracování jsem byl informován,
že jsem vlastně celou dobu hrál na prvním 4K monitoru ­- od Asusu, na tom co stojí teď okolo 80.000,­- Kč
Čili nějaký velmi znatelný­/skokový rozdíl mezi těmito rozlišeními už není moc patrný.

Proč si spojujete 4K automaticky s nějakým velkým monitorem? Klidně to může být nadále 24­" či třeba i méně ­(viz některé notebooky­), podstatné je, jakým způsobem se informace zobrazí a jak s tím naloží uživatel. Výhodu to bude mít právě i pro kancelářskou práci, protože kresba bude hladší a jemnější. Zejména u zobrazeného písma je to obrovský přínos.

Srovnejte si, jak je zobrazen text na papíře ­(zejména pak při kvalitním tisku časopisů­). Laserové tiskárny pracují s rastrem 600 dpi, ofsetový tisk má ještě mnohem více ­- typicky 2540 dpi, tj. nejmenší možný tiskový bod má 0,01 mm. Díky tomu je linka písma hladká, dobře čitelné je i písmo kolem 6 bodů ­(tj. velikost malého x je méně než 1 mm a při ofsetu je tedy pro x použita matrice se 100 body na výšku­), které na současných monitorech nemáte šanci zobrazit ­(jeden pixel má velikost cca 0,25 mm, na takhle malé písmeno by tedy byly pouze čtyři pixely na výšku, což je příliš málo­). Aniž by se tedy musel fyzicky zvětšit monitor, lze na něm mít více dobře čitelných informací.

Nedělejte si ale iluze, že nějak brzy zmizí antialiasing. Ten tu bude ještě dlouho a i při 500 dpi bude mít svůj smysl. Ono totiž lidské oko je mnohem schopnější, než jak si lidé myslí. Je tady léta zažitý mýtus, že hranice je 300 dpi ­(resp. jedna úhlová minuta­) a že menší bod oko nevidí. To je obrovský omyl a hlavně špatně pochopená informace. Koneckonců odkazovaný článek k Retina displejům dobře ukazuje, jak je ten omyl rozšířený.

Lze velmi snadno dokázat, že oko vidí objekty menší ­- vezměte si obyčejný lidský vlas a položte ho na papír. Zdravé oko ho bez problémů vidí ze vzdálenosti jednoho metru. Tloušťka vlasu je přitom cca 0,05 mm a v případě pohledové vzdálenosti 1 m to znamená, že lidské oko vidí objekty menší než je třetina úhlové minuty! Tj. zdravé oko uvidí jediný pixel na ploše při běžné čtecí vzdálenosti kolem 25­-30 cm i na displeji s rozlišením 1000 dpi. Oněch pověstných 300 dpi se vztahuje k tomu, že oko nerozliší, zda se jedná o jeden samostatný bod či dva sousedící body, pokud tyto body jsou u sebe blíže než jednu úhlovou minutu ­(tj. při čtecí vzdálenosti to odpovídá těm cca 300 dpi­). Lidské oko tedy dokáže vidět sice objekty výrazně menší, ale když jsou příliš blízko sebe, budou splývat. Není ale pravdou, jak se píše v odkazovaném článku o Retině, že u iPadu oku splývají čtyři body do jednoho. Zatím každý, koho znám a měl nový iPad v ruce, tak velmi dobře poznal, kde jsou čtyři pixely ­(2×2­) a kde jen tři ­(tj. jeden chybějící pixel v matici 2×2­) a hlavně který pixel chybí ­- to by při skutečném splynuté nebyl schopen rozlišit.

To ale znamená, že budou mít smysl displeje ještě mnohem lepší než jsou dnes a současně to znamená, že antialiasing nebude nutné řešit až tehdy, kdy šikmá linka bude lidskému oku naprosto hladká, i když bude zobrazena v matrici čtvercových pixelů. De facto půjde o to, že antialiasing ztratí smysl v momentě, kdy nevyhlazený vlas na displeji budeme považovat za stejně reálný jako vedle položený skutečný vlas. A to bude rozhodně na vyšším rozlišení než 1000 dpi. Je pochopitelně otázkou, jestli to vůbec bude technicky možné a hlavně jestli to bude mít smysl pokoušet se vytvářet displej, kdy by nebyl antialiasing. Osobně si myslím, že kolem 600 dpi už bude zobrazení natolik jemné, že s využitím antialiasingu bude možné ošálit oko tak dobře, že rozdíl mezi displejem a realitou už pozná jen velmi zkušené oko, které ví, co přesně hledat.

Pochopitelně z dnešního pohledu to vypadá jako příliš velké sci­-fi, ale časem zcela určitě přestane mít smysl mluvit o zobrazení 4K, 8K apod. Je to jen otázka výkonu na výpočet scény a schopnosti přenést velké datové objemy. To se časem poddá a pak půjde jen o to, jakou fyzickou plochu si člověk vybere, samotný počet pixelů přestane být důležitý, objekty budou ­(konečně­) definované fyzickým rozměrem a nikoli počtem pixelů, který je na různých zařízeních různě velký, tj. systémy i aplikace musejí ujít ještě hodně velký kus cesty. Ironií je, že na takový stav je dnes nejlépe připraveno nenáviděné Metro ­(vektorové prostředí s dobře vymyšleným hintingem­) a naopak nejhůře je na tom desktop od stejné firmy. Ještě přijdou zajímavé časy.